středa 3. června 2015

Káča makačenko

Zdá se, že píšu na blog jen, když mam pocit, že hrozně trpim. A to právě teď přesně mam.

Tak za prvé - je vedro k padnutí.

Za druhý - je vedro k padnutí a já sedim v práci (jo, ještě teď!), což celou tu záležitost s vedrem činí ještě o poznání horší. Vzduch tu stojí, nedá se ani pořádně nadechnout, bolí mě hlava a myslim, že určitě omdlim... každou chvíli!

Za třetí - je vedro k padnutí a já sedim v práci a až z tý práce vylezu, budu se prodírat tisícem zpocených lidí v podělaný rozpálený Praze mezi betonem, asfaltem a autama. Začínam Prahu silně nenávidět a nejradši bych to tady zabalila a odstěhovala se do nějakých řádně zapadlých končin. Můj kolega jednou prohlásil, že pokud by musel žít na vesnici, oběsil by se ve stodole. Já to zase vidim tak, že pokud budu muset dál žít v Praze, hodim si nejspíš mašli na sloupu pouličního osvětlení. 

A tohle pořád a všem vykládam. Moje činy s tim ovšem jaksi nekorespondujou. Začala jsem totiž pracovat ještě jinde než v knihovně, takže teď už opravdu jen pořád pracuju a pracuju. Jsem prostě pitomá! Jak jinak si to vysvětlit?

A ještě k tomu v tý druhý práci furt jen čumim do počítače a pracuju s nějakýma programama, kterým nerozumim. Oni ty programy teda vůbec nejsou složitý, ale abyste věděli, já jsem úplně blbá na všechno, co zavání technikou. Neumim si skoro ani na mobilu přepnout foťák na kameru a když se mi to náhodou povede, tak nevim, jak jsem to udělala. Snažila jsem se tudíž nějak geneticky napojit na svýho tátu - technickýho boha, ale přes veškerou snahu zůstává jen napojení na mojí mámu, která je ráda, že zvládne zapnout pračku.

A teď si to představte - blbá blondýna s kočičíma očníma linkama ve žlutym svetříku nakráčela poprvé do práce a když mi šéfová vysvětlovala, jak to tam všechno chodí, zasekla jsem se na bodu *kterej klíč patří do jakých dveří*. Nutno podotknout, že z tohoto bodu jsem se zatím moc neposunula.
V tomhle kontextu jsem si vzpomněla na jeden díl seriálu Black Books, kdy jde kamarádka hlavního hrdiny poprvé do nový práce a vůbec neví, co má dělat, tak jen zoufale buší celou pracovní dobu do klávesnice. Kdo to má ale těch 10 hodin vydržet?!

No nic.

Deal with it, vole. 

Ale přísaham, že se na tu vesnici odstěhuju a budu pak jen děsně pozitivní a všechno bude úplně nádherný! Fakt!

11 komentářů:

  1. Tak "vedro" bude najblizsie dva mesiace :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Mně nevadí až tak vedro samo o sobě. Vadí mi speciální druh vedra... pražský vedro

      Vymazat
  2. Fredy Kruger


    " Vedro je strašné !! až k padnutí !
    ... navíc jsem nabitý k prasknutí !

    ... nohy sevříti k sobě ... se nutím,
    by nedošlo ku mému uprdnutí

    Tu za mnou, - tam někdo usral se !
    ... říkám si : už bylo na čase !
    ... prdím jak můžu, - díky té kráwě,

    Říkám si hlavně : ať není to na mně !
    ... vše dobré !...... již prázný jsem polo

    Však běda ! já prdím SOLO !! "

    Výkřiky : " Odtud to smrdělo !
    ... támhle ten ! koukněte na něho ! "
    " Hrozný smrad !!" ..... " Fuj ! to je vzdoušek !!"

    Džonn Pyij se pere a kouše !

    Kdos řve : " Pěst v hubu naraž mu !!"

    ... muž z kina , - ven vyhozen na dlažbu !

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji, fekální poezii vášnivě miluji...

      Vymazat
  3. Náhodou... Aspoň je tady to metro. Člověk může z třicetistupňového horka vlézt do patnácti stupňů (nebo kolik tam tak může být), a když má štěstí, zažije i vichřici. Velmi osvěžující (a obzvlášť zábavné s krátkou sukní, tedy kratší než po kotníky).

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jo, tuhle zábavu si poslední dny dávam pořád a asi mi to moc uspokojující nepřijde :-)

      Vymazat
  4. A teď se dívej na obrázek koťátka a pak se na sebe usměj do zrcadla, hned ti bude líp ,-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Když se na sebe podivam do zrcadla, nikdy mi není líp! :-D

      Vymazat
  5. Začiatky sú ťažké v každej práci, ale postupne to pôjde lepšie a lepšie aj s tými programami nič sa neboj, ja som tiež na všetko spočiatku len vyvaľovala oči až som si potom začala vravieť, že by som sa mala ovládať a netváriť sa furt tak prekvapene. A horúco je, mňa strašne zožiera fakt, že musím sedieť v kancelárii kde máme síce klímu, no je nastavená tak, že idem zmrznúť, normálne neviem ako sa mám obliecť, vonku horúco 30 stupňov a my dnu máme 15 a to mám po blízku kolegyne ktorým je horúco aj v zime, takže je to des aj za takýchto podmienok.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Klimoška je vůbec naprd! Z toho je pak člověk akorát nemocnej...

      Vymazat
  6. Takže kdybych chtěl číst tvoje blogování častěji, znamená to, že bych si měl pořídit pořídit tvoji voodoo panenku a starat se, abys důkladně trpěla? ;-)

    OdpovědětVymazat

Za komentář dostanete pusu!

Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...