čtvrtek 5. prosince 2013

Last 2

Zbejvaji mi poslední 2 týdny v Anglii a už mě to tu vážně nebaví. Stýská se mi už i po mojí pračce...
 
"You´re leaving, that´s soooo sad!"...to je to, co teď ve škole slýcham nejčastějc. Takže jsem začala obstojně ovládat umění udělat smutnej obličej ve chvíli, kdy se to ode mě očekává. Nejsem ale ani trochu sad. Jsem už spíš tak trochu mad z toho flákání tady.
 
A není to vůbec sranda! Jsem zcela vážně tak trochu v depresi...a to je vážný. Dost vážný! Všechno mi přijde tak nějak blbý a malicherný, což je u mě nejtypičtější příznak všeobecný nespokojenosti. Navíc nedokážu ani sdílet tu všudypřítomnou vánoční atmosféru s těma naprosto šílenýma Britama, který slaví Vánoce už od Haloweenu.
A ještě ke všemu jsem začala číst Levharta od mýho milovanýho Nesboa, což mi k dobrý náladě taky moc nepřidává. Je to čim dál tim temnější a zamotanější a když to čtu večer před spaním, tak se fakt bojim a jsem tady na ten svůj strach úplně sama.
 
Zkrátka...člověk (já) nemůže bejt šťastnej, když málo maká a moc přemejšlí. A to já teď přesně dělam.
 
A pár fotek (dokumentujících, jak strašně špatně se mam):

Možná to svoje ořechožroutství už trochu přehánim

V sobotu jsem byla v kině na The Butler a pak jsem se totálně přežrala (a to jsem snědla jen půlku)

Univerzita v noci

Bohoslužba v univerzitní kapli...proč ne? Z toho by si Karlovka měla vzít příklad, je přece třeba, aby se studenti pomodlili za blaho univerzity.


Včerejší výlet do Ham House, kam jsme dorazili ve 2:45...dům zavíral ve 3. Přesto jsme vevnitř stihli ochutnávku piva ze 17. století. Tomu řikam (ne)načasování.

Takže si nemam v podstatě na co stěžovat žejo. Ale já už se prostě těšim domu...na všechny a na všechno, co mi tady tak chybí. Zjistila jsem, že už jsem asi zapustila kořeny moc hluboko na to, abych se dala jen tak bezproblémově přesadit.


Žádné komentáře:

Okomentovat

Za komentář dostanete pusu!

Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...